Deníček
ze Španělska, aneb první pozdrav od digitálního foťáčku
Den 1:
Autobus na letiště vyráží v 19:33 s krátkou zastávkou v Rokycanech. Ve 20:50 přijíždíme na ruzyňské letiště. V 21:30 mám už letenku a čekám na odbavení. Ve 22:03 jsem už také odbavený, jen o kapesní nožík mě připravili bezpečnostní pracovníci. Do letadla jsem se dostal až ve 22:55 a už ve 23:05 se letadlo dává do pohybu. V 1:03 již vidíme světla španělského pobřeží. V 1:45 letadlo bezpečně dosedá v Alicante a po odbavení jsme směřováni do letoviska Benidorm, kde vcházíme do pokoje v hotelu Palm Beach minutu po hodině čtvrté. Pak už následuje pouze zasloužený a velmi krátký odpočinek. Časy, které uvádím si nepamatuji , ale jsou zapsány v paměti podle vytváření fotografií.
Den 2:
Po velice bohaté snídani se šampaňským se začínáme srovnávat s novou situací. Prohlížíme si levou část Benidormu z viditelně nedaleké vyhlídky. Tato viditelnost je, ale velmi zkreslená, protože nohy jí ujdou až za hodinu. Navíc jsme si cestu zkomplikovali slepou cestou mezi trny a jakýmsi bezdomovcem a jeho hradbami střeženými malým horkem unaveným psíkem. Odpoledne jsme pak vyrazili na procházku tímto zvláštním sídlištěm.
Den 3:
Odjíždíme na poznávací
část výletu. Začínáme v centru provincie Valencie. Po procházce starým
centrem se jdu podívat do katedrály. Ze starého koryta řeky, kterou po mnohých
záplavách odvedli mimo město je park, většinou však jsou vidět pouze suchá
místa.
Dalším cílem naší cesty
byla Cuenca. Dramaticky položená vesnička zčásti doslova přilepená ke skále.
Procházka městečkem s krásnými vyhlídkami do údolí nás přivedla k velice
hezké katedrály. Nemůže se velikostí měřit s tou ve Valencii, ale působí
velmi příjemně.
Dlouhá cesta nás nakonec přivedla
až do hlavního města do
Madridu. Po večeři jsme se ještě zašli projít
do centra k sídlu panovníka, které král ovšem používá pouze k reprezentativním
účelům. Malý výlet skončil na Plaza Major, krásném náměstí obklopeným
a téměř uzavřeným nádhernými budovami.
Den 4:
Jeden z nejzajímavějších
dní nás čekal v Madridu a okolí. Začali jsme v nedalekém paláci,
který byl postaven jako jakési mauzoleum panovníků a jejich dětí - El
Escorial. Obrovská stavba v kopcích za Madridem působí opravdu monumentálně.
Po návratu do hlavního města nás čekala procházka městem s hlavním
cílem galerie
Prado. Zde je k vidění rozsáhlá sbírka obrazů od Goyi,
El Greca, Velasqueze, Murila a mnohých dalších autorů.
Den 5:
Jedním z nejvýstavnějších
měst je určitě Toledo. Pevnost, která je dominantou města je sice ze 60.
let 20. století (byla několikrát při bojích zbořena), ale jádro města je
poněkud zachovalejší. Obrovská katedrála, která se prostě vcelku vyfotit
nedá tvoří dominantu centra. V úzkých uličkách plných krámků se
suvenýry a meči, štíty a brněními, připomínajícími někdejší slávu
tvůrců zbraní.
Na cestě Dona Quijota se
zastavujeme u větrných mlýnů v městečku
Consuegra, se kterými
zde bojoval. Poslední zastávkou byla
Cordoba se svou mešitou, do které křesťané vystavěli kostel, působí to
trochu jako pěst na oko, ale jinak nádheru stavby nesnižuje. Náročný den
byl ještě zakončen přejezdem k Seville.
Den 6:
Celý den trávíme v Seville.
Krásu města mohou snad narušovat pouze dva faktory a to příšerné horko,
kdy teplota ve stínu překračuje 40 stupňů a zábrany které jsou připraveny
na konferenci států, jež hýbou světovým děním a ochranou před očekávanými
demonstranty. Přesto prohlížíme v klidu americký palác (postavený na
španělsko-americkou výstavu), procházíme znaky jednotlivých provincií Španělska.
A v centru města nás čeká návštěva katedrály s věží, které
zde říkají Chiralda (řada věží ve Španělsku se ji snaží kopírovat),
která je jako většina španělských památek pozůstatkem po době, kdy zde
vládli Arabi a původně byla mešitou. V katedrále samotné je pohřben
Kryštof Kolumbus, který je nesen 4 králi. Zbytek dne vyplní již jen procházky
městem a hledání kousku stínu k odpočinku a útěku před horkem ve městě
které patří do oblasti tzv. andaluské pece. Trochu stínu a chladu nakonec
nacházím v muzeu pozůstatků doby římské (cca 2. století před a po
Kristu). Po osmé hodině večerní pak je již čas na večeři a oddech v hotelu.
Den 7:
Po vyčerpávajícím dni přišlo
uvolnění na pláži Atlantiku. Ještě než jsme tam dojeli, zastavili jsme ve
městě Jerez de la Frontera, kde se zrodil
Brity oblíbený nápoj Sherry. Po
prohlídce výrobny rodiny DOMEQ, vůbec nejstarší následovala ochutnávka
sherry a brandy. Po návštěvě palírny a obchodu už pak cesta vedla přímo
do přímořského
Cadizu, odpoledne jsme se prošli uličkami a vykoupali.
Cestou do přístavu Algehiras jsme se ještě z vyhlídky podívali na
Afriku, vzdálenou pouze pár kilometrů. V místním přístavu již byl
večer výhled na přístav Gibraltar.
Den 8:
Gibraltar byl naší další
zastávkou. Nejprve bylo nutné projít kontrolou úřadů, neboť toto území
patří britskému království. Kontrola zde je snad horší než při vstupu
do Británie samotné. Je to asi způsobeno nevraživostí se strany Španělů.
Samotný Gibraltar je zajímavý tím, že má velice nebezpečné letiště,
jehož runway končí v moři. Většina cestovatelů zamířila lanovkou
na horu nad Gibraltarem, kde se nachází jeskyně a populární přítulné
opice, já jsem zvolil raději klidnou procházku tímhle kouskem velké země.
Odpoledním programem jsme pokračovali překrásnou cestou do kopců několika Sierami až do městečka Ronda . Toto městečko leží na dvou kopcích mezi nimiž je hluboký (cca 200 metrový) kaňon. Městečko bylo pro svou polohu dlouho nedostupné a i pro nás nedostupným zůstalo, alespoň co se týká autobusu. Krátkou procházkou jsme se dostali do centra i na vyhlídky na město a okolní údolí.
Závěr
dne byla návštěva typického španělského přístavu s pevností (alkazarem)
na kopci a
úzkými uličkami - Malaga.
Den 9:
Celý den trávíme v Granadě (městě prastarých krás jak zpívá jedna známá píseň). Po procházce historickým centrem se vydáváme na vyhlídku ke kostelíku sv. Michala, odkud je nádherný výhled na pevnost ALHAMBRA (tady bych použil poznámku k názvu. Pokud jste si všimli, že některé názvy začínají písmenky Al (Alicante,Alcegiras...)a znějí vám arabsky, nemýlíte se. Názvy jsou opravdu převzaty po arabské kultuře, která zde velmi dlouho působila, než byla při rekonoqistě vyhnána a poničena). Kdyby se rozplynul opar dobře bychom viděli nad Alhambrou zasněžené vrcholky Sierra Nevady. Po poledni jsme navštívili pevnost Alhambra, prošli se nádhernými paláci nazarejských, plných arabských ornamentů arkýřů, dalšími paláci i překrásnými zahradami.
Den 10,11,12 :
Přejezd zpátky do Benidormu má také své kouzlo. Začínáme v Guadix, kde jsou zajímané domečky vystavěné do skal. Po delším přejezdu těsně před Alicante leží Elche, známá svými palmovými háji. Před horkem se ukrýváme v místní botanické zahradě, která kromě nejkrásnějších a nejvzácnějších palem skrývá i háj kaktusů a jezírka s rybičkami a želvičkami. V Alicante začínáme vyhlídkou nad městem i zálivem a snažíme se v dálce zahlédnout první věžáky Benidormu. Ale ještě je čas na procházku centrem a teprve pak končí poznávání Španělska a návrat do letoviska Benidorm. Tentokrát se ani nemůžeme ztratit, protože jsme ubytováni v tom nejvyšším hotelu v Benidormu - Grand Bali. Teď už nás čeká jenom den volna na koupání a další na sbalení a cestu domů. Adios Espaňa.